Pište jako King
Jak jen psát jako King. S velkým K. Stephan King. Dneska jsem dočetla skromnou leč fenomenální knihu. Pokud byste se stejně jako já rozhodli, že chcete psát, tak musíte nejdřív číst. To jako plošně. Jak máte umět dobře psát, když jste zatím nečetli. Nebo jste si čas na beletrii udělali naposledy v pozdní pubertě.
Asi by bylo naivní věřit na rychlonávody jak psát. Ale přesto Kingovo On writing k tomu má nebezpečně blízko. A zároveň to bylo strašně napínavé. Jak to ten Stephan dělá? Všechno krásně vysvětluje, vy to chápete a přitom vás to baví. A to je to "učebnice". Spíš zpověď. O tom, jak funguje jeho psaní.
Co si z toho pamatuju?
- Musíte hodně číst. A taky hodně psát. A zase číst.
- Musí vás to (psaní) bavit, takže vám nevadí zamítavé odpovědi od potenciálních vydavatelů.
- Pokud něco napíšete, nechte materiál několik týdnů odležet. Dává to smysl, pak všechno hodnotíte s odstupem a lehkou patinou nostalgie.
- Nepoužívejte příslovce. Nemají smysl.
- Škrtejte slova. Teda až při dalším čtení už hotového románu.
- Nemusíte mít vymyšlený celý děj. Hlavní je situace a postavy. Ty potom vytvoří to magické něco. Příběh.
-Nesnažte se prvoplánově o symboliku. Pokud ji ale po přečtení ve svém počinu najdete, byla by škoda s ní nepracovat.
-Na psaní se pravidelně zavírejte. Zaklapněte dveře a pište. Musíte vstoupit do svého imaginárního světa alespoň na tři hodiny v kuse. Ehm. Takže asi začnu psát, až bude Pupík školkou povinný.
-Pište, jako byste psali pro svého Čtenáře. Aby na vás byl pyšný. Může to být váš partner, přítel, rodič... a tomu dejte důvěru, aby si vaše psaní přečetl. Ale teprv ve chvíli, kdy je první verze hotová.
-Příběh byste měli dát dohromady (první náčrt) tak za tři měsíce (To si dělá srandu!), aby postavy nevybledly. Aby byly pořád ve hře. A vy s nimi.
Tak určitě je toho více. Ale tohle se mi vybavilo bez koukání do poznámek.
Opakuji - tak jako opakoval Stephan: Tohle funguje pro něj, nemusíte to brát jako dogma. Na druhou stranu to tak pěkně podal, že si z toho chci odnést co nejvíc. Je to machr.
Možná ho ani nečtete, protože je to přeci autor krvavých divných románů. Ale viděli jste následující: Misery nesmí zemřít, Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle. Tyhle všechny příběhy a postavy vymyslel právě on. Týjo.
A máme tu netématický obrázek. Možná jen zdánlivě. Je to foceno ze dvorku domu jiného literárního velikána. Tady totiž psal Pablo Neruda. Akorát nevím, jestli byl taky zavřenej v kamrlíku/pracovně...