Neznáte neodolatelného Neila? 

S Neilem Gaimanem to byla láska na první pohled. Na první písmenko a zvuk jeho hlasu. Takže jsem si říkala, proč ho sakra nečtu už dvacet let. Ale naštěstí lepší hodně pozdě než zcela nikdy. 

Takže své resty doháním s urputností sobě vlastní. Zatím jsem přečetla The Graveyard book (Knihu hřbitova), Coraline (nechám bez překladu, nebo ne - Koralínu), The Ocen at the end of the Lane (Oceán na konci ulice) a Neverwhere (Nikdekde). A vlastně i Stardust. Viděli jste pohádku Hvězdný prach? Michelle Pfeiffer tam hraje nejvíc sexy čarodějnici. A je to Neilův příběh. Teda není zrovna prototypem sexy čaroděj(nic)e. I když?

Neil je génius. Píše tak, že prostě musíte obracet stránky (krásné anglické slovo page-turner). Jako kdyby se už dohodli s Austinem, tak sám přiznává, že na jeho styl má vliv pěkná řádka fantasy autorů. Ale nakonec z toho vykrystalizoval jeho způsob psaní, který je natolik autentický, že poznáte, že knížku napsal on - i kdyby byla o obyvatelích hřbitova nebo londýnského podzemí. Jeho knížky splňují ono magické propojení - jsou pro děti, jsou pro dospělé, jsou pro skeptiky, kterým rozjasní svět. Jsou pro milovníky metafor i přímé tvory, protože nenápadně baví a ozvláštňují svět. 

A Neil je mistr, protože prostě chcete vědět, co se s jeho hrdiny stane. Vytvoří postavy tak neskutečně skutečné, že musíte vědět, co se bude dít dál.

Koralína je příběh o odvaze. O tom, že i stateční lidé mají strach. A taky o dívce, která za zdí našla alternativní rodiče, kteří ale nejsou tak perfektní, jak by se mohlo zdát. Pro začátek mají místo očí knoflíky. Je vám to podezřelé? To by mělo!

Hřbitovní kniha je pocta Knize džunglí. Jsou to příběhy Boda, který vyrůstá s adoptivními rodiči na hřbitově. Jo, jsou to duchové. A Bod je v nebezpečí, protože po něm jde nájemný vrah Jack. Je to strhující thriller. Pohádkový příběh o touze poznat svět. O tom, že první zdání může klamat. A to fatálně. A je tam Silas. Tahle postava je tak úžasně psaná, že prostě musí být skutečná.

Nikdekde je zvláštní. Hlavní postava Richard vám poleze na nervy. Ale pak mu začnete fandit, Nejsme všichni trochu vyjukaní a zvyklí na bezpečí kanclů a bankomatů? Tak jak máme obstát v podzemí, které připomíná středověk? Ale bude to jízda. Neil tady pracuje s plně šokující avšak prostou metaforou. Bezdomovci jsou pro nás tak nějak neviditelní. Od lidí bez domova odvracíme zrak. Takže v jeho knížce jsou rovnou neviditelní. Takže jakmile propadnete dírou do spodního Londýna, tak máte útrum. Šmitec. Nezastaví vám ani taxík.

Hvězdný prach jste doufám viděli? Né? Věřím, že vás nalákala ta Michelle, takže nebudu dělat další promo. Ale přečtěte si i knížku. Knížka je totiž vždycky lepší než film. Je to klišé, ale je to pravda.

Oceán je hodně niterná knížka. O přátelství, důvěře. A vy věříte, že Neilovi je sedm a povídá vám příběh. Je to tak skutečné. A ani se tolik nepozastavíte nad tím, že skoro načapal svého tátu při avantýře se zlou mimozemšťankou. Neil by vám nekecal. A kdyby trochu ano, tak mu to odpustíte.

Přijde vám to moc? Moc divné? Nemáte na beletrii čas? Neil stojí za to. Jelikož nejsem lakomý uzurpátor, tak tu o něm píšu.

Možná ho znáte, protože napsal i knihu s Terrym Prachettem. Good Omens.

Neilovy knihy jsem četla v originále, doporučuju zdatnějším angličtinářům, je to na B2, abyste si příběh prožili se vším všudy.

Tolik Neilovy příběhy. 

Ten chlap působí neskutečně skromným dojmem. Na twitteru odpovídá fanouškům, kterých má miliony. Vládne mocnou silou inspirace. Teď vám doporučím motivační řeč. A nebude to trapná suchá řeč. Je to Neilovo Make good art. Přepis tady , může i poslouchat na jůtůbu a vidět, že je Neil fakt skvělej. Opět pro angličtináře, ale myslím, že to půjde. Můžete střídat text a video. Naštěstí se Neil dá číst a poslouchat do alelůja.

Přeci jen napíšu dvě věci z jeho povídání:

1) Nevíte si rady jak se rozhodnout. Pokud máte v životě cíl, představte si ho jako vrchol hory. Každé rozhodnutí tak můžete rozlousknout podle toho, jestli vás přiblíží k vršku kopečku nebo nikoliv.

2) Dělejte dobré umění. Myslím to vážně. Manžel utekl s politikem? Dělejte dobré umění. Vybouchla vám kočka? Dělejte dobré umění. Někdo na internetu si myslí, že to co děláte je pitomost nebo čiré zlo nebo že už to dávno někdo udělal? Dělejte dobré umění. 

Bod 2) je kostrbatý překlad, tak šup na originální text. Navíc Neilův šarmantní lehce ironický tón z mých písmenek zrovna nesálá.

Projev je zamýšlen jako rady absolventům, ale myslím, že i my starší si z toho vezmeme kupu inspirace.

A u kup zůstaneme. Proč je tam kupa peruánského písku? Protože Neil píše i komiksy. Takže mě omluvte, jdu zkontrolovat malou, a když budu mít štěstí a bude ještě spát, tak začnu číst jeho legendární komiks Sandman (Písečný muž). Sakra, Pupík je vzhůru. Tak jindy.